Český rybářský svaz, MO Opava

Rozhodli jsme se s dětma z rybářského kroužku z Opavy, že se důstojně a po rybářsku rozloučíme s prázdninami a opět jsme vyrazily na tří denní výlet pod stan na Slezskou Hartu. Někteří z nás měli vysoké cíle jako např. chytit sumce nebo konečně svého prvního kapříka. Brepta Filip sice na posledním výletě kapra chytil, ale míru neměl. Jel proto s jediným cílem chytit mírového kapra i kdyby ho měl chytit rukama.

Naopak Tomáš kapra ještě nechytil, i když na prutě měl pěkného macka, ale nepovolená brzda na navijáku kapříkovi dovolila žít o pár týdnu déle. Tentokrát s námi vyrazila i Markéta i když přijela jenom na jednu noc.

Největší ambice měl náš nový vedoucí kroužků Kuba - chytnu sumce, říkal. Měl jsem s sebou vzít člun, kterým bychom na sumce vyvezli, ale bohužel se mi nevlezl do auta, tak zůstal doma. Tímto řešil Kuba problém jak na toho sumce vyvést. Naštěstí za námi přijel jeho kamarád, který mu půjčil nafukovací lehátko. Takové které se prodává v supermarketech za 30kč. Kuba si ho nafouknul, do kbelíku šoupl cejna i s montáží, tří kilový šutr k trhací bójce, který ho málem utopil hned po vyplutí.

Nebylo už obvzlášt teplo, ale Kuba je starý otužilec a šel do toho. Když byl v polovině Harty spustil kámen k trhací bójce a umístil bójku, ale zátěž byla příliš lehká, tak proud bójku odnášel, pořád za ní pádloval na tom lehátku a nakonec se mu ji podařilo dohonit a když vytáhnul z kýblu montáž s cejnem, lehátko si propíchl. Chudák Kuba rychle přivázal k bojce kačenu s cejnem a na polštáři lehátka pelášil zpátky.

To jsem začal litovat, že jsem ten člun nevzal... Přijít o nového mladého vedoucího kroužků hned ze startu by byla škoda, ale Kuba zvládl doplavat a neutopil se. Byl celý modrý, prochladlý, vždyt tato operace trvala přes dvě hodiny. Všichni jsme nahodili a čekali až se setmí a najedou kapři.

Všichni si připravily pár krmných koulí šrotu na zakrmení. Ale Harta je snad letos zakletá. Do půlnoci jsme nic nechytli a nebrali ani cejni. O půlnoci Kuba vytáhl montáž na sumce a šli jsme všichni spát.

Ráno někteří vstali opravdu brzo a začali chytat. Kuba lapil dva kapříky 43cm, ale to pro něj není míra takže je pustil. Děti vstávaly později, ale chytaly jenom cejny. Kolem poledne se dočkal Filip, měl záběr naviják hrčel přes brzdu, Filip přiskočil a po záseku začal bojovat. Že by konečně chytil míráče? Říkali jsme si. Byla to pravda. Filip konečně chytil mírového kapra a tím doufám zlomil prokletí.

Prudce se oteplilo, přestalo to brát rozhodli jsme se, že někteří budou pilovat plavanou a lov na bič. Danek si s sebou vzal šesti metrový bič a trénovali jsme, ale říkám Harta je prokletá a ani cejni a plotice nebrali, šli jsme se radši koupat.

Další večer jsme zase zakrmili a čekali na setmění, ale zase bohužel bez záběru, ani candáti neberou. Ráno, protože to zase nebralo nechal jsem mladé rybáře vyspat a kolem oběda si pro ně přijeli rodiče.

Výlet bych zhodnotil jako výlet plný srandy, ale škoda že ryby více nebraly. Snad podzim bude lepší.